Má zpověď 5

NIHIL EST MISERUM, NISI CUM PUTES, CONTRAQUE BEATA SORS OMNIS EST AEQUANIMITATE TOLERANTIS. (BOËTHIUS)
Nic není ubohé, ledaže to za ubohé pokládáš, a naopak každý úděl je šťastný, snášíš-li jej s vyrovnanou myslí.

07.05.2008 Po dlouhých úvahách a dlouhém odhodlávání, jsem se rozhodl, svěřit se své mamce. Po tomto rozhodnutí, jsem čekal na vhodnou dobu, kdy jí to řeknu. Toho dne jsme po obědě vyrazili na zahrádku. Dali jsme si kávu a já jsem měl v plánu jí to u kávy říct. Kávu jsme mněli už dávno vypitou a já pořád ne a ne začít. Pak mamka chvilku dělala na záhonku. Než jsem se odvážil začít, uplynula asi hodina a půl. Najednou jsem to však vyslovil: "Já ti něco musím říct." Mamka se na mně tázavě podívala a zvážněla. "Chci ale, aby sis to nechala pro sebe." pokračoval jsem. Mamka se zeptala: "Je to něco vážného?" Přitakal jsem. Pak jsem vyslovil větu, které jsem se nejvíce bál. "Mně se líbí malé holčičky." Mamka se na mně podívala napůl tázavým a napůl zklamaným pohledem. Ta chvíle ticha se mi zdála nekonečná. "Snad nejsi pedofil?" zeptala se. Jen jsem kývl hlavou a sklopil jsem oči. Opět bylo chvilku ticho. "Tak proto ty jezdíš (Uvedla název obce mé milované.)" Věděla již z dřívějška, že jezdím do této obce a že tam jezdím navštěvovat rodinu s dětmi. Dokonce viděla i pár fotografií. Řekl jsem jí, že tam jezdím za tou malou dívkou, že jsem do ní zamilovaný. Snažila se mne přesvědčit, abych tam nejezdil. Bála se, že jí něco udělám. Vysvětloval jsem jí, že je tam vždy přítomna její mamka, nebo muž, se kterým žije a i kdyby tam nebyli, nemusí se ničeho bát, že bych své lásce nikdy neublížil. Pak se mne mamka zeptala, zda by mi nepomohl nějaký sexuolog. Odpověděl jsem, že k jednomu chodím už rok a že mi zatím léčba nic nepřinesla. Mluvil jsem i o lécích které beru a o tom, že chci přejít k jinému doktorovi. Další rozhovor byl velice rozsáhlý. Mamka se mne snažila přesvědčit, že bych si mněl najít dospělou partnerku. Bavili jsme se i o té, co jsem s ní byl. Mamka měla mnoho otázek a já musel spoustu věcí vysvětlit. To už bylo po cestě domů. Když jsme byli nedaleko mého bydliště, již poněkolikáté zopakovala, abych si našel dospělou partnerku. Já jsem řekl: "Já už mám holku. Já jí miluju a počkám si, až vyroste a pak se s ní ožením, jestli bude chtít." Pak jsme se rozloučili. Šli jsme oba domů. Svěřoval jsem se už několika lidem, ale toto svěření bylo pro mne nejtěžší. Když jsem byl doma, byl to pro mne pocit úlevy. Hodně jsem se bál svěřit se a nyní už to bylo za mnou.

Na další část zpovědi